Sterilizace vlhkým teplem je schválená sterilizační metoda, kdy sterilizujeme sytou vodní parou v parních přístrojích zdravotnické prostředky z kovu, skla, keramiky, porcelánu, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných parametrům sterilizace (viz Vyhláška MZ ČR č.195/2005 Sb., příloha č.3). Rovněž schválená sterilizace proudícím horkým vzduchem je určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Provádí se v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech uvedených v citované vyhlášce. Spektrum sterilizovaných zdravotnických prostředků je tedy u parní sterilizace (vlhkým teplem) širší, lépe se sterilizují duté nástroje, lze metodu použít i na porézní materiály. Jako obal lze použít jednorázově papír, papír-folii, netkanou textilii a opakovaně kontejner s bakteriální bariérou ( viz ČSN EN 868-1 ). U sterilizace proudícím horkým vzduchem lze jako obal jednorázově použít polyamidovou folii, opakovaně pak kazety nebo také speciální kontejnery s termostabilním filtrem. Z uvedeného vyplývá, že není možno konstatovat, že některý ze způsobů sterilizace je účinnější. Účinné musí být všechny stejně dokonale! Sterilizace vlhkým teplem má však širší spektrum užití i výběr sterilizačních obalů. Ivan Kareš odpovědˇč.2: Vážená paní Levanová, dovolím si Vaši otázku upravit, neboť každá sterilizační metoda pokud je schálena příslušnými orgány v dané zemi musí být účinná. V ČR jsou legislativou upraveny dostatečně mechanizmy jakým způsobem,v jakých intervalech a kým je kontrola účinnosti a kontrola sterility vysterilizovaného materiálu prováděna. Rozdíl dvou sterilizačních metod, které uvádíte spočívá více v tom, co lze v daném přístroji sterilizovat a co nikoliv, vč. výhod resp. nevýhod této metody. 1.Sterilizace suchým teplem /SST/ Je určena pro sterilizaci předmětů z kovu,skla,porcelánu,keramiky a kameniny. Výhody: nižší pořizovací náklady (přístroj) a násl. provozní náklady Nevýhody a rizika: nelze sterilizovat termolabilní materiál(papír-jako obal, buničinu,textil, vysoká sterilizační teplota:160-180°C,délka sterilizačního cyklu,teplotní poměry v pracovním prostoru u starších přístrojů,neschopnost inaktivovat priony,vyšší náklady na obalový materiál(polyamid),doba chládnutí předmětů po sterilizaci( na 80°C) 2. Sterilizace vlhkým teplem /SVT/ (pozn. pro vhodnost srovnání zde uvádím malé parní sterilizátory objem do 1 sterilizační jednotky /STJ/ dle ČSN EN 13060.) Jsou určeny dle konfigurace programů (N,S,B – viz. výše cit ČSN EN a příloha vyhl.č.195/2005 Sb.) pro sterilizaci stejných předmětů jako SST a dále pak textilu,gumy,plastů a dalších materiálů, které snáší definované sterilizační parametry SVT (121,134°C). Výhody: lze sterilizovat termolabilní materiál (zde myšleno min.T=121°C), délka sterilizačního cyklu, nízké resp. nižší sterilizační teploty a tím kratší doba chládnutí,schopnost inaktivovat priony(samostatný program),nižší náklady na obalový materiál a široké spektrum výběru (kontejner,papír,archy,papír-fólie,netkaná textilie), více prostředků pro kontrolu sterilizace a její účinnosti. Nevýhody: vyšší pořizovací náklady (přístroj) a násl. provozní náklady. Tyto uvedené nevýhody korespondují s tím, že tyto přístroje jsou technicky složitější a vyžadují kromě el. energie další média v normované kvalitě. Richard Janů S-DENT Brno
Pokud máte na mysli účinnost působení tepla na mikroorganismy, tak při použití vlhkého tepla je při stejné teplotě účinnost vyšší než při použití suchého tepla. Jde o efekt kontaktního přenosu energie kdy se netvoří žádná izolující vzduchová vrstva a navíc dojde k uvolnění kondenzačního tepla. Spóry mikroorganismů se navlhčí a dochází k kontaktu páry a vnitřního prostředí buňky. Když chytne horkou pokličku suchou utěrkou, tak ji udržíte dlouho, když bude ta utěrka vlhká spálíte se téměř v zápětí, jen co se vlhkost trochu zahřeje. Stejně funguje izolační efekt vzduchu u buňky. Ta izolace se musí přetlačit jednak teplotou a jednak časem. Pro dosažení sterilizačního efektu se tedy používají vyšší teploty po delší dobu.